Chemický pokus a učení žáků

Chemický pokus ve výuce chemie zaujímá nenahraditelnou roli. Žáci díky účasti na chemickém pokusu dosahují nejen zvýšené pracovní aktivity, ale především samostatné a tvořivé činnosti. Právě na schopnosti samostatně pracovat a myslet, logicky uvažovat a vyvozovat či zručně pracovat s laboratorními pomůckami, se v současné době v souvislosti se zaváděním Rámcového vzdělávacího procesu, bere zvláštní zřetel. Chemický pokus má obrovský přínos ve výuce chemie při získávání intelektuálních i manuálních dovedností žáků a také jako významný motivační prvek.

Pokud se pedagog rozhodne využít konkrétní chemický pokus při probírání určitého učiva, je velmi důležité zvážit, zda pokus bude pro žáky zjišťující či dokládající. Zjišťující pokus bude sám zdrojem nových poznatků, zatímco dokládající pokus bude žákům již známé poznatky dokládat a ujasňovat.

Pokusy zjišťující, při jejichž provádění se žáci obohacují novými poznatky, jsou pro poznávací proces hodnotnější než pokusy dokládající. Při výuce je jim třeba dávat přednost. Jestliže žáci před prováděním zjišťujících pokusů nemají žádné nebo jen velmi mlhavé představy o podstatě zkoumaného jevu a o jeho průběhu, musí jim pokus nové učivo vlastně sám vysvětlit. Mluvíme pak o pokusech zjišťujících – vysvětlujících. (Pachmann, Hofmann, 1981, str. 209)

Dokládající pokusy se využívají buď tehdy, je-li vhodné konkretizovat, dokreslit či ilustrovat učivo, které bylo již probráno. Dokládající pokusy se uplatní také tehdy, je-li třeba určité učivo experimentální prací upevnit. V takovém případě se jedná o pokusy, kdy žáci nové učivo aplikují v nových souvislostech a podmínkách. Tyto tzv. aplikující pokusy jsou rovněž didakticky významné. (Pachmann, Hofmann, 1981, str. 211)

Z výše uvedené charakteristiky pokusů plyne, že jejich přínos pro poznání žáků, bude zcela odlišný. Těžiště práce při zjišťujících pokusech tkví ve správném pozorování a hodnocení pozorovaných jevů při pokusu. Naopak při dokládajících pokusech spočívá těžiště práce před pokusem, tedy ve shromažďování podkladů pro uvažování při průběhu pokusu. Oba typy pokusů mají svá pro a proti a je jen na pedagogovi samotném, který typ zvolí.