Úvod
Vítejte na stránkách věnovaných chemickému pokusnictví. Tento web má sloužit jako multimediální podpora pro studenty chemie na základních školách a na nižších stupních středních škol.
Výuka chemického učiva na základních i středních školách představuje jednu z nejtěžších oblastí vzdělávání jak pro žáky, tak pro samotné učitele. Pedagog by se měl snažit svým žákům učivo s použitím rozmanitých pomůcek a metod co nejvíce přiblížit. V posledních letech prochází školství obdobím velkých změn. Opouští se od klasické výuky jednotlivých předmětů, vzdělávání se stává mnohem komplexnější a důraz je kladem především na interdisciplinaritu a vzájemnou provázanost předmětů. Zároveň v dnešním světě, oblast vzdělání nevyjímaje, dochází k informačnímu boomu. Učitelé se chtě nechtě musí novým podmínkám přizpůsobit a kromě odborných a didaktických dovedností musí zvládat i práci s moderními informačními technologiemi. Diplomová práce, jež držíte v rukou, předkládá několik námětů pro výuku chemie na základních školách. „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou.“ (J.A.Komenský)
„Chemie patří mezi nejobšírnější vědní obory. Ne proto, že bychom o ní tak moc přemýšleli, ale proto, že chemie je všechno kolem nás.“ (Luciano Caglioti)
Chemie každodenně vstupuje do našich životů a během staletí svého vývoje ovlivnila a pozměnila lidskou společnost v mnohém. Pronikla do našeho stravování, oblékání, nahradila dřevo a železo jinými materiály, zasloužila se o medicínské objevy, vstoupila do procesů průmyslových výrob, naučila nás porozumět složení a struktuře živých i neživých látek atd. Výčet nesporných přínosů chemie jako vědy pro lidskou společnost by mohl pokračovat do nekonečna. Na druhou stranu nám však chemie také dopomohla k intenzivnímu ničení životního prostředí a tím i de facto soustavnému poškozování lidského zdraví. Abychom předešli negativnímu využívání chemie v životě člověka, musíme nejprve nahlédnout pod roušku tajemství této vědy. A kde jinde lépe začít, než v útlém školním věku.
Povaha školství posledních desítek let, nevyjímaje výuku chemie, dbala na množství informací, které pedagog sdělí žákům a zanedbávalo se jejich samotné pochopení či aplikace v praxi. Mnozí studenti proto dnes vnímají chemii jen jako nudný výčet vlastností, výrob a použití chemických látek a vytváření složitých vzorců. Bylo by vhodné, abychom žákům chemii poodhalili i z jiné stránky. Chemie je součástí našeho každodenního života a je jen na nás, budoucích učitelích, naučit naše žáky si jí všímat, pochopit ji a naučit se ji efektivně a optimálně využívat.
Jedním z nejlepších způsobů, jak studentům chemii přiblížit, je zařadit do výuky chemický pokus. Již Komenský ve svém díle stanovil několik pedagogických zásad, které bezvýhradně platí dodnes. Jednou z nich, a kterou já osobně považuji za nejdůležitější, je princip názornosti, kdy nám jde ve výchovně-vzdělávacím procesu o zapojení co největšího množství smyslů. Právě při chemickém pokusu dítě vnímá hmatem, čichem, zrakem i sluchem, navíc trénuje své manuální dovednosti, čímž si dané učivo snáze osvojuje a upevňuje v paměti. Chemický pokus je pro studenty navíc nenahraditelným motivačním prvkem.
„Uč tomu, čemu třeba učit, ale tak, že se žák sám o věc pokouší.“ (J.A.Komenský)